Kostel sv. Martina

Na místě dnešního kostela stávala původně do roku 1517 kaple. V letech 1555-58 byl vystavěn pozdně gotický dřevěný kostel se zděným kněžištěm. V letech 1737-45 byl postaven dnešní barokní kostel.
Krátce před vysvěcením, 16. 5. 1746 poničil věž a střechu blesk, jeho vysvěcení se však po rychlé opravě konalo ještě téhož roku o posvícení. Roku 1809 udeřil do věže kostela znovu blesk, opravena však byla až v roce 1820. Poslední velká úprava kostela byla provedena v roce 1857, poté byly prováděny jen opravy jak interiéru, tak exteriéru. Je jednolodní, obdélný, s obdélným, trojboce ukončeným presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut valeně s lunetami, loď o rozměrech 20,30x12,04 metru je kryta zrcadlovou klenbou s obrazy od malíře Jelínka z roku 1925. Hlavní oltář z z roku 1774 je sloupový, prostorově rozložený, s obrazem sv. Martina od Ferdinanda Velce z roku 1893 a sochami sv. Václava, Vojtěcha, Prokopa a Víta. Kazatelna je z poloviny 18. století, varhany rokokové z poloviny 18. století. Pod hlavním oltářem krypta Lamingenů a Stadionů. Je zde pohřben i Wolfgang Maxmilián Lamingen, Jiráskův Lomikar.